[6.243.8] Hle, to vše je následek takového pocitu spravedlnosti v duších lidí, kteří vždy jako ty nejostřejšími slovy lidem kázali, že Bůh sice v nebi věčně odměňuje dobré, avšak pro Svou neúprosnou spravedlnost také věčně trestá v nejstrašnějším pekle nejneslýchanějšími trýzněmi bez jakékoli úlevy zlé!

[6.243.9] Ó, vy blázni! Zda existuje otec, který by jen při troše lásky k svým dětem, uvrhl do doživotního žaláře dítě, které se dopustilo chyby proti jeho příkazu a ještě by ho chtěl dát každodenně, dokud by žil, trestat?! Neučiní-li to však lidský otec, jenž je v základu jako člověk přece jen špatný, oč mnohem méně tak učiní Otec v nebi, jenž je Sama věčná a nejčistší Láska a Dobrota!