Když však takto silně strádal a v nejvyšší nouzi se živil jen kořínky a travou, vešel konečně do sebe a ve svých myšlenkách řekl: „Jak velmi mnoho dělníků má doma můj otec, kteří mají hojnost chleba a já strádám hladem! Vydám se tedy na cestu a půjdu k otci a řeknu jemu: „Otče, zhřešil jsem v nebi a před tebou! 25) Nejsem již ani hoden slouti tvým synem; učiň mne však nejnepatrnějším z tvých nádeníků!“ – Velké evangelium Janovo, Kniha 6, Kapitola 242, Odstavec 7