Help

jakob-lorber.cc

Velké evangelium Janovo

241. - Lazar chce pomoci hříšníkům.

[6.241.1] Poté pravili farizeové a zákoníci, kteří zcela potají nebyli s vysvětlením pekla příliš spokojeni: „Á, pak se tedy zcela nestarejme a přenechejme to Jeho dobrotě a moudrosti! Reptali jsme, když přijal množství hříšníků a celníků, kteří přece také nebyli zrovna nebeští duchové; zajisté, že si bude také vědět rady se skutečnými již pekelnými duchy. Neboť v jeho moudrosti je asi velmi mnoho skrytého, co nám nezjeví; čeho nám však jistě není třeba, o to se také nemusíme starat. Je-li ďábel ze své vlastní vůle tak slabý, slepý a hloupý, a nechce-li přijmout světlo, - nuže ať zůstane ďáblem navěky! Má-li stálou příležitost se polepšit a také mu k tomu nechybí rozvaha a rozum a rovněž vůle ne, přesto však nechce dobré a pravdivé a činí jaksi otázkou cti, stavět se proti vůli Boží, nuže, ať si to takový blázen dělá, dokud mu to, jak se zdá, působí radost a Bůh a všichni blažení duchové přitom nic neztratí! - To je náš zcela střízlivý názor!

[6.241.2] Pravil LAZAR: „Ano, ano, váš názor je zcela správný a tu mají i Římané pravdu říkají-li: „Chtějícímu se neděje bezpráví!“; ale já pravím: Tak mluví však jen suchá právní filosofie světa. Vidím-li však člověka, jenž si chce ze zoufalství vzít život, anebo vidím-li nějakého jistě nezkušeného člověka, který sbírá jedovaté bobule, aby se jimi nasytil, je přece mou povinností jako člověka, nedat hned každému dělat, co si usmyslel, nýbrž zcela vážně ho od toho zdržet a poučit, jaké následky by to anebo ono mělo pro něho.

[6.241.3] Skutečně, nevím-li a nevidím-li, že nějakému člověku hrozí z jeho jednání nebezpečí, pak také s ním necítím a nemohu mu také pomáhat; kde však vidím, vím a cítím, pak nesmím nějakého sebehloupějšího a sebe tvrdošijnějšího člověka vydat podle jeho vlastní vůle na pospas záhubě a cítící mysli nemůže být jedno, zda mezi tisícími lidmi jich 999 zahyne anebo ne. Proto mohu jen chválit všechny ty, jimž je těžko a smutně u srdce, vidí-li že tak nesmírně mnozí jsou navěky ztraceni a shledávám nyní také zcela přirozené, že se tito ušlechtile cítící lidé vyslovili takto před Pánem. Neboť od Něho lze přece jen s největší důvěrou očekávat, že nám také po této stránce dá správné vysvětlení, i když také nějakým obrazem. - Pane. soudil jsem správně anebo ne?“

[6.241.4] Pravil jsem JÁ;. „Milý bratře Lazare, soudil jsi zcela správně! Ať si tu třeba všichni farizeové a zákoníci reptají, Pánem jsem přesto jedině Já a mohu činit co chci a nikdo Mne nemůže volat k odpovídání a říkat: „Pane, proč konáš to a ono?“

[6.241.5] Chci však vám dáti několik obrazů pravého milosrdenství Božího, a podle nich můžete sami posoudit, jak je to s nimi. - A tak Mne tedy poslyšte!“

Desktop Impresum