222. - Čisté a nečisté pokrmy.

[6.222.1] Zatím co oněch několik farizeů jednalo s učedníky, rozmlouval jsem s Lazarem a s jeho hospodským o zcela lhostejných pozemských věcech. Mnozí přítomní celníci dávali však i se svou družinou pozor na všechno, co jsem s nimi mluvil a vzali si z toho mnohé co mohli potřebovat při svém hospodářství a chovu dobytka.

[6.222.2] Upozorňoval jsem je na mnohé kořenné plody, které mohli podle popisu Mnou daného zcela dobře poznat, nasázet a pak připravit k požívání. Také jsem je seznámil s tím jak by měli připravovat maso vepřů, jelenů, srnců, kamzíků, gazel, divokých a krotkých zajíců a množství ptáků aby je mohli požívat, aniž by jim tato strava uškodila. Také jsem jim ukázal jak a v které době lze tato zvířata nejsnáze chytat, usmrcovat a jejich maso pak nakládat a dobře vyuzené na delší dobu k nutnému pozívání uchovat.

[6.222.3] To slyšeli také Římané a AGRIKOLA šel od svého stolu ke Mně a pravil: „Pane a Mistře, také já jsem všechno to poučování slyšel a pocítil jsem velkou radost z toho, že jsi Se obrátil také v těchto věcech s poučením na nás! Hleď, my krmíváme zločince v žalářích říčními a mořskými raky! Tato zvířata, lze-li je dostat, se vaří ve slané vodě s přimísením tymiánu. Zčervenají-li, pak jsou také již dosti uvařena. Jsou-li takto připravena, podávají se k jídlu trestancům. Z počátku, jak známo, jen velký hlad je přiměl k požívání tohoto pokrmu; ale časem jim tato strava velice zachutnala a byli při ní zcela zdraví, vypadali den ze dne lépe a nakonec se každý na raky těšil. Ti pak, kteří si odbyli trest, nejedli také potom téměř nic jiného nežli raky, jen když je mohli mít. - Co říkáš takovéto stravě? Mohla by se doporučit k požívání také ostatním lidem?“

[6.222.4] Pravím JÁ „Ó, ovšem - ale jen v určitých vám známých měsících a pak musí být čerství a živí, jak se rozumí samo sebou! Způsob přípravy je zcela dobrý. Raci říční jsou však lepší nežli mořští.“

[6.222.5] Tím byl Agrikola uspokojen.

[6.222.6] Avšak několik učedníků dalo se do hovoru a pravili: „Podívejme se na našeho Pána a Mistra! O takových věcech již dávno nemluvil! Jak to, že je mu to nyní vhod?!“

[6.222.7] Také farizeové však, kteří rozmlouvali o Mně se starými učedníky, povšimli si Mé řeči, potřásli hlavami a řekli: „Jak to, že mluví nyní proti ustanovením Mojžíšovým a Římané nic nenamítají proti tomu, zatím co nám přece velmi vytýkali, že jsme zavrhli ustanovení Mojžíšova a na jejich místo dali ustanovení naše! Cožpak neví, co Mojžíš přikázal a že maso nečistých zvířat znečišťuje člověka také již tehdy, když se jich jen dotkne?! Příprava sem, příprava tam! Co je nečisté, zůstává také při nejlepší přípravě nečisté a znečišťuje toho, kdo to požívá! Ha, to je zvláštní od něho, že takto mluví“

[6.222.8] Pravil Mně potají JAKOB: „Pane, neslyšíš, jak Tě farizeové chválí? Řekni jim na to něco!“

[6.222.9] Pravil jsem JÁ: „Co je Mi do slepé řeči farizeů! Jsou to slepí vůdci slepých! Kde však vede slepý slepého, tam upadnou oba do příkopu a žádný nebude moci druhému pomoci. Proto nedbejte jejich řeči!“

[6.222.10] Toto však slyšeli také farizeové a jali se mezi sebou dotazovat, zda jsem také mínil je, ač se přece stali věřícími.

[6.222.11] JÁ však jsem vstal a řekl jim: „Ano, také vás rovněž jsem mínil! Vy slepí pošetilci! Co jde do úst a ústy do těla a přirozeným pochodem opět z těla, to neznečišťuje člověka; co však přichází ústy ze srdce. jako zlé myšlenky špatné a necudné řeči na cti utrhání křivá přísaha, všeliké lhaní, podvod, závist, lakota, chlípnost, smilnění, cizoložství, hltavost, přežírání také vašimi čistými pokrmy, znečišťuje celého člověka!

[6.222.12] Hledejte v Písmu a shledáte, proč vám Mojžíš přikázal požívání pouze čistých pokrmů! Činil tak pro vaši příliš velkou masožravost a pro vaši bezuzdnou smyslnost a chlípnost. Já však pravím nyní, že pro toho, kdo je v srdci čistý, je také vše ostatní čisté, nečistému je však také vše nečisté.

[6.222.13] Co jíš anebo piješ k potřebné posile svého těla, to tě neučiní ani blaženým ani neblaženým, nýbrž jen to, čemu věříš a co činíš! Věříš-li falši, nemůžeš nic správného a vpravdě dobrého učinit; neboť tehdy v tobě není pravda. Ale proto tvá duše v soudu nezůstane; neboť tu by byli všichni pohané ztraceni a k tomu nedojde! Slyšíš-li však pravdu a také ji chápeš, přesto však jednáš podle své falše, bude tě pravda soudit avšak stěží k životu, nýbrž ke smrti tvé duše! Neboť jako je světlo smrt noci, tak je pravda smrt lži a falši. Když nyní tvé duši vzešel den, jak se chceš vrátit do noci soudu a smrti ?!“