Help

jakob-lorber.cc

Velké evangelium Janovo

39. - Obyvatelé Pelly jsou poučováni učedníky a Pánem.

[10.39.1] Po jídle, které trvalo přes hodinu, chodil jsem se setníkem po městě a uzdravoval všechny nemocné, i následovalo Mne stále víc a více lidu. Moji učedníci však zůstali v hospodě a poučovali Židy.

[10.39.2] Teprve k večeru jsem Se vrátil se setníkem opět do hospody, kde byli učedníci ještě plně zaměstnáni Židy, kteří Mne nakonec začali považovat přece jen za zaslíbeného Mesiáše, ale přitom nemohli pochopit, proč jsem přišel do tohoto světa v takové nepatrnosti, když přece velký král David takto o Mně mluvil: „Otevřete brány široko a dveře vysoko, aby vešel Král poct! Kdo však je ten Král poct? Je to Pán Jehova Cebaot!“

[10.39.3] Židé z Pelly nevěděli však nic o tom, že by při Mém příchodu do tohoto světa byla někde ve městě rozšířena brána a zvýšeny dveře.

[10.39.4] Má nauka a Má znamení, která jsem konal, souhlasily sice s tím, co o zaslíbeném Mesiáši prorokovali zejména proroci Isaiáš a Ezechiel; ale Mé vystupování mezi lidmi v tomto světě nesouhlasí úplně s tím, co o Mesiášovi prorokovali proroci. A tak měli učedníci se Židy potíž.

[10.39.5] Když jsem vstoupil se setníkem, s jeho nižšími sluhy, s jeho ženou a s jeho uzdravenou dcerou, jakož i s uzdraveným synem hospodského do pokoje, ztichli Židé a pozorovali Mne, zda by v Mé osobě nespatřili snad něco mimořádného.

[10.39.6] JÁ jsem jim však řekl: „Pokoj vám! To, co na Mně hledáte a co byste chtěli nalézt, nepřichází nikdy s nějakou vnější okázalostí, nýbrž to je uvnitř v člověku.

[10.39.7] Ano, Židé při Mém příchodu do tohoto světa měli brány ve svých srdcích otevřít široko a dveře do svých duší vysoko; leč oni již odedávna nedbali výzvu Davidovu. Proto také přišli do zajetí babylonského a stali se otroky pohanů, z kteréhož otroctví nebudou nikdy vysvobozeni, budou-li setrvávat ve své staré tvrdošíjnosti.

[10.39.8] Tu stojí však pohané; ti při Mém objevení ihned velice rozšířili brány k svým srdcím a dveře do svých duší vysoko nade všechny Hvězdy vyvýšili! Proto bude tedy také Židům světlo odňato a dáno pohanům!“

[10.39.9] Když jsem byl toto řekl Židům, proto se někteří horšili;ale pohané Mne velice chválili.

[10.39.10] A setník pravil poté zcela hlasitě Židům: „Co tu ještě prodléváte a bádáte, nemůžete-li při všem tom, co tu Pán před námi konal, ještě uvěřit?! Ustupte do svých temných komor a zůstávejte ve své staré noci všelikých pochybností a nezabírejte nám beztoho zcela těsný prostor pokoje!“

[10.39.11] Po těchto setníkových velmi velitelsky znějících slovech vyšli více nevěřící Židé ven, více věřící však zůstali a chtěli si ještě o tom a onom pohovořit s učedníky.

[10.39.12] JÁ jsem jim však pravil: „Úplnou pravdu jste slyšeli z úst Mých učedníků a nějaká a ještě jiná další pravda není; věřte a jednejte podle toho, tak budete také vy ještě šíře a výše v srdcích a v duších osvíceni!

[10.39.13] Venku u pohanů však pátrejte, kolik jsem jich dnes odpoledne uzdravil a kolik ode všech jejich utrpení osvobodil, abyste byli pohany osvíceni a nikoli pohané vámi! Světlo sice vyšlo od Židů - ale pohané spatřili a poznali je spíše nežli Židé; a tak jim také světlo zůstane a Židé si je budou muset vzít od nich, budou-li je chtít mít. Jděte tedy nyní také vy ven a nechte se osvítit pohany!“

[10.39.14] Když to byli více věřící Židé uslyšeli z Mých úst, vyšli ihned ven k jásajícím pohanům a slyšeli, kterak pohané vysoce chválili a velebili ve Mně Boha Abrahamova, Izákova a Jakobova a nemálo žasli, když to uslyšeli z úst pohanů a jejich uzdravených nemocných. Tu uvěřili také mnozí Židé, šli domů a rozmlouvali o všem, co byli předtím slyšeli již od učedníků a co jsem jim byl řekl Já a slova chvály pohanů velmi rozšířila jejich srdce a zvýšila myšlenky jejich duší a oni začali chápat, co naznačil David svým žalmem.

[10.39.15] My však jsme požili dobře připravenou večeři a rozhovořili jsme se také o lecčems, co vše se bylo přihodilo tohoto odpoledne.

Desktop Impresum