Jan 1,9. To bylo to pravé Světlo, které osvěcuje každého člověka přicházejícího na tento svět.

[1.2.5] Ne svědek, nýbrž jeho svědectví a Ten o Němž svědčil byli to pravé Prasvětlo, Které od prvopočátku osvěcovalo a oživovalo a nyní ještě stále více oživuje a osvěcuje všechny lidi, kteří přicházejí na tento svět; proto se také ve verši 9. praví, že právě To je a bylo to pravé a správné Světlo, Které utvářelo všechny lidi v jejich prvopočátku ke svobodnému bytí a nyní přišlo, aby toto bytí ve vší úplnosti osvítilo a učinilo zase podobné Jemu Samému.

Jan 1,10. Bylo na světě a svět Jím vznikl, ale svět je nepoznal.

[1.2.6] Jak jsem mohl býti Já neboli Prasvětlo nepoznán tímto světem, t. j. zatemnělými lidmi, kteří vyšli v celém svém bytí ze Mne,nebo což je jedno z Prasvětla (Slova), přes všechny předchůdce a zvěstovatele Mého příchodu, bylo právě již jasně probráno ve verši 5.; je jen třeba zmínit se ještě zvláště, že „světem“ se zde nerozumí Země jako nositelka souzených duší, které vlastně tvoří hmotu, nýbrž jen lidé, kteří jsou sice vzati dílem z této hmoty, ale jako jednou svobodně postavené bytosti již nepatří anebo nesmí patřit k této prvotně souzené duševní hmotě; neboť jak bych mohl požadovat také od kamene jsoucím ještě v nejhlubším soudu, aby Mne poznal?! Něco takového se může žádat plným právem jen od duše stavší se svobodnou, která má v sobě Mého Ducha.