Help

jakob-lorber.cc

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 nájdení 80 - 100 z 25488

[DB 1.12.3] Nyní však, kdy jej dávám a to s medem i mlékem každému, kdo si ho přeje, zcela zadarmo, pouze za jistě velmi malou úplatu vaší lásky, ejhle, nyní se jím trpce pohrdá a nepřijímá se velký, jistě a pravdivě pro vás vší nejvyšší lásky nejvýš plný Dárce!

[DB 1.12.4] Zapamatujte si tedy: Brány Svých nebes dal jsem nyní široce otevříti. Kdokoli chce dovnitř, přijď a přijď brzy a přijď ihned; neboť přišel velký čas milosti, a nový Jeruzalém přichází k vám dolů k Zemi, aby se v něm všichni, kdož Mne milují, ubytovali a medem a mléčným chlebem nasytili a aby pili plnými doušky čisté vody všeho života a v nadbytku ji z věčné studnice Jakobovy čerpali!

[DB 1.12.5] Ale jakkoli se stane sestoupení tohoto Mého velkého města všem Mým dětem nezměrně velkou milostí, tak však také svými silnými zdmi umačká všechny slepé a rozmačká všechny hluché, neboť jeho velikost zaujme celou plochu Země! A kdo je nebude viděti přicházeti dolů a nebude slyšeti jeho šumění v čistém ovzduší Země, ten již nikdy nenalezne místa na Zemi, kde by se před ním skryl a jeho tíži unikl.

[DB 1.12.9] Z toho důvodu jsem vám také již zcela podrobně až do nejmenších částí ukázal Svou velkou domácnost od věčnosti a ukázal jsem vám stvoření od prvého až do posledního a ukázal jsem vám prvého člověka v jeho prvém vzniku a chci vám jej ještě dále až do jeho konce ukazovati a ukáži vám velkou nevěstku a zbořený Babylon a potom vás povedu do Svého velkého svatého města a v něm vám dám trvalý příbytek na věky, budete-li Mne milovati, jako Já miluji vás, nade všecko!

[DB 1.13.7] A hle vítr zašelestil listím a toto šelestění mu bylo srozumitelné a znělo: „Natrhej bobulí z mých haluzí a vytlač šťávu, a pij ji, a mé jméno a má způsobilost ti bude sdělena!“

[DB 1.13.13] A tu byli opojeni Adam a Eva a všichni, kteří ochutnali šťávy, a v tomto opojení vzpláli Adam a Eva a všichni z Adama a Evy divoce v žádostech těla a páchali i s Adamem a Evou smilstvo a nevěstkářství, zatímco se Ábel modlil u oltáře Jehovova.

[DB 1.13.16] Přišel jsem opět viditelně, abych nejprve shromáždil tvou oběť do této nádoby slitovné milosti, kteráž jest věčný Syn v Otci, abych ji donesl před jeho nejsvětější tvář, před vlastní oko věčného Otce a dříve však ještě potrestal přestupce zákona lásky a přikázání svaté milosti a abych jim vzal velkou část darů, ranil je slepotou a vyhnal z ráje.

[DB 1.13.17] A nyní opusť svůj obětní oltář a postav se po Mé levici, aby trestající pravice zůstala volná pro přestupce a následuj Mne do příbytku hříchu! A až spící hříšníky probudím z opojení smilstva a oni, velkou bázní jati, budou prchati před mečem spravedlnosti, pak jich jako spoluuprchlík následuj a nes za rodiči tu malou část tvého těla malou část ztraceného daru a odevzdej jim to pak k posílení, až zemdleni a vyčerpáni s pláčem klesnou k zemi v zemi daleko odtud která sluje „Chuehill“ aneb „země útočiště“. A v této zemi zbuduj pak také obětní oltář podobný tomuto zde, který bude budoucně hořeti také pod vodami, které jednou přijdou na celou Zemi a stane se horou, nedostupnou nižádné smrtelné noze až do velkého Času časů, kdy On skloní Svou hlavu do nížiny, která slouti bude „Betlehem“ anebo malé město velkého krále, které se jednou stane největším na zemi, neboť Světlo toho města bude svítiti více nežli světlo všech Sluncí duchů, duchů. A na tomto novém oltáři přineseš děkovnou oběť Pánu ze všech říší Země v této zemi útěku, aby se stala poživatelnou hříšníkům a posilovala kající a potěšovala truchlící!“

[DB 1.13.18] A když anděl ukončil svou řeč k Ábelovi tu (oba) povstali a vážným krokem kráčeli k velmi prostornému příbytku Adamově, kruhového tvaru, který se podle jeho moci a síly z hustě vedle sebe volně ze země vyrostlých cedrů – tvarem podobný chrámu Šalomounově – nedaleko jeskyně lítosti a trní smutku a měl dva vchody, jeden úzký k východu a jeden široký k západu.

[DB 1.13.20] Když Ábel vstoupil na práh, dal se do pláče z velkého neštěstí, které má nyní potkati a potká jeho (rodinu).

[DB 1.13.27] Tu padl před andělem Páně na tvář a plakal a přehlasitě snažně prosil o slitování, neboť plamenný meč mu otevřel oči a v tomto hrozném světle trestající spravedlnosti uzřel celou tíhu a velikost nevýslovného neštěstí, do něhož svou lehkomyslností uvrhl sebe i všechny své.

[DB 1.13.29] Ve spravedlnosti není milosti a v soudu není svobody, proto prchni, puzen trestající spravedlností, aby tvou omeškávající nohu nedohonily soudy Jehovovy! Neboť trest jest odměna spravedlnosti. Kdo jej přijímá, jak jej zasloužil, ten ještě může počítati na slitování, kdo se však spravedlnosti a jejím následkům protiví, ten jest zrádcem nedotknutelné Boží svatosti a připadne soudům Toho, kde již není svobody, nýbrž v hněvu Božství věčné zajetí.

[DB 1.13.35] Tam zůstaň a nech unavené odpočinouti, a ty se tu přede Mnou soustřeď abych ti ve velké hojnosti propůjčil síly k posile tvých rodičů podle míry jejich potřeby a způsobilosti k přijímání a k občerstvování tvých bratrů a sester podle jejich potřeby a podle jejich způsobilosti k přijímání. A nyní učiň, co jsem ti přikázal, z lásky k nim a z poslušnosti ke Mně!

[DB 1.13.38] A děkuj Pánu, jsa ještě hoden lásky svatého Otce místo mě a nás všech, kteří jsme se učinili nehodnými vysloviti Jeho nejsvětější jméno!

[DB 1.13.44] Neboť hle, odevzdání meče znamená tvou nejúplnější, svobodu rovnou svobodě mé, a tak se stala vůle Páně vůlí tvou a postavila tě nad veškeren zákon a přikázání učinila tvým vlastnictvím, a nyní jsi tak jako já nesmrtelný syn Lásky svatého Otce v čisté říši světla svobodných duchů!

[DB 1.14.1] A hle, tu Ábel proniknut příliš velkou radostí nad tak převelikou milostí shora padl na kolena a pravil: „Ó velký, přesvatý a předobrý milý Otče, shlédni zde na svého malého sluhu před Sebou v prachu a v pocitu nejhlubší nehodnosti, an vzhlíží k Tobě všemohoucímu a Všeslitovnému z nejspodnější hlubiny vzhůru k Tvé nejvyšší, Výsosti a vyslechni úpěnlivou prosbu dítěte o milost pro jeho slabé rodiče a pro všechny jeho bratry a sestry, a neodnímej mi sílu, která jest mi převelikým darem z Tebe a nech ji milostivě vlévati se na ně k odpuštění hříchu a k znovunabytí života z tebe v žádoucí moci a síle!

[DB 1.14.4] A nyní viz a slyš co se stalo, když zbožný Ábel dokončil tuto Mně libou modlitbu: A aj, přes ztuhlou poušť začal vanouti ochlazující vánek, a světlé mraky zahalily daleký prostor nebes, a nad celou pouští začalo pršeti, a uprostřed všeho deště padala všeho druhu semena do malých, častým, silným deštěm Jehovy učiněných brázd jinak pustého písku. A v okamžiku se daleká pustina zazelenala tisíci druhy trávy, rostlin, keřů a stromů, a na místě kde klečel zbožný Ábel, modle se v duchu a v pravdě ke Mně, vyvstal velký strom, sahající téměř až k mrakům s rozsáhlými větvemi a širokými listy, plně ověšenými chlebovými plody, libé a nasládlé chuti a bylo mu dáno jméno „bahahania“ (anebo „posílení a občerstvení slabým“) také u vás ještě nyní známý jako „chlebovník“)

[DB 1.14.5] A ze světlých požehnání dštících mraků pravil jakýsi něžný hlas ke zbožnému Ábelovi: „Ábeli, Můj milý, osvobozený synu, mávni levou rukou mečem nad spícími a probuď je k lítosti a k polepšení jejich života přede Mnou ve vší budoucnosti, a buď jim pravým vzorem Toho, jenž jednou přijde ve velkém čase časů a řekni jim, že až do té doby nebude již nikdo více prost zákona a že až do té doby a také ještě nadále budou přikázáni držeti v zajetí všechny, kteří se neučiní účastnými znovuzrození skrze Syna, jenž bude cestou, světlem, pravdou a věčným životem jako jediný Vítěz nad smrtí.

[DB 1.14.6] Ty jsi však jako anděl světla volný a budeš přijat, teprve až bude obraz velkého Přicházejícího v krátké době zcela dokonán, čehož se však musíš učiniti úplně schopným a způsobilým teprve svou stoupající pokorou, láskou a velkou zbožností vzdor všemu pronásledování a špatnému zacházení, se kterým se ještě setkáš u svých bratrů a sester kvůli oslavení Mého jména.

[DB 1.14.8] A hle, tu proudily nové síly života do spících, a oni se rychle probudili a hluboce dojati příliš velkým obdivem nad tak velikou blahodárnou změnou pouště, se rozhlíželi na všechny strany a chtěli radostí jásati, ale tu povstal Adam, a po jeho boku také Eva, a pravil svým dětem:

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Desktop Impresum