Help

jakob-lorber.cc

Robert Blum

[2.191.5] Helena: „No, pokusíme se ji ve jménu Páně otevřít. Vězí v ní zlatý klíč! Tedy zkusme to!“ Robert uchopí ihned zlatý klíč a začne jím točit napravo a nalevo. Ale velké dveře se nechtějí otevřít. Točí opět a silněji než předtím, tlačí vší silou na obě dveřní křídla, ale marně. Jeho síle se nepoddávají.

[2.191.6] Nad tím je Robert poněkud stísněn a praví své Heleně: „Hle, má milovaná ženo, tu je zase jedna živá odpověď na tvou otázku, zda mně to častěji nepřipadá, jako bych byl v cizině. Musím se ti zde otevřeně doznat, že se teď zase cítím velmi jako v cizině, ano, jako někdo, kdo je v nesnázi zcela opuštěn ode všech svých dřívějších přátel a pomocníků. Ohlédni se jen kolem a řekni mi, jestli můžeš sama v největší dálce za námi někoho spatřit. Mimo přítele Kada, který nás z vlastního popudu potichu následoval, neobjevuji ani duše, a tedy také žádného ducha. Co říkáš ty, můj anděli, k tomu zcela neočekávanému nebeskému příchodu. Praví Helena: „Je opravdu zvláštní! Mimo Kada nevidím také nikoho a brána se nedá otevřít! Já ti sama pomohu, snad to pak půjde!“

Desktop Impresum