Help

jakob-lorber.cc

1 2 3 nájdení 0 - 20 z 58

[DB 1.34.32] A když jsem Se jim po šest set let díval na prsty a neviděl jsem žádného a opět žádného, ani nejmenšího náběhu ke kajícnému a polepšujícímu obratu, probudil jsem, jak jsem jim byl již Meduhedem pohrozil, v krajině dnešního Mongolska národ k všeobecným důtkám a nechal jsem jej neviditelným andělem vésti do Ihyponu, vytvořil jsem jim ostrovní most z dnešní Siny, o čemž svědčí ještě dnes poněkud v ohnuté řadě několik ostrovů, aby se tam jako Izraelité přes Rudé moře suchou nohou a také téměř současně dostali, při kteréžto příležitosti jsem pak dal ohněm Země zvednout a kolem Ihyponu vzniknouti mnoha velkým a menším ostrovům jako nahodilým útočištím pro několik málo mudrců, kteří tu sídlili v jeskyních a v tichosti Mně sloužili, dokud jsem jich ze světa neodvolal.

[DB 1.34.35] A tak má tato země dodnes císařskou, zpola mongolskou a zpola prahyponskou ústavu. Nevěřící ať si tam cestuje a se přesvědčí; ale to mu málo prospěje, nedosáhl-li úplného znovuzrození, pak zjasněnými pohledy uzří nejen celý povrch Země, nýbrž i její hlubiny až do základu.

[DB 1.37.14] Tím založil tak zvanou nebeskou říši, aneb velkou dynastii (Han) a rozšířil ji i přes zeď velmi značně na západ. A tak trvala tato říše až do čtvrtého století před velkým zčlověčtěním Mého slova, kdy opět trpěla dosti silné rozdělení a při tom ztratila velkou část Tatarska a Mongolska a tím se dostala do tří zápasících říší, Čenkue zvaných, a ještě později ve čtvrtém století po velkém zčlověčtění Mého Slova tento kmen vyhasl, a tato říše přišla ve stejné nebeské podobě kvůli lidu a kněžím pod mongolsko – tatarského vládce, který povstal v krajině jezera Bajkalského v jehož a pod jeho nesnesitelným vedením se nachází ještě dodnes.) (1840)

[DB 2.34.22] Kdo živí bezmocné dítě z vlastních prsou? Kdopak ti dal prvou potravu a odnášel tě na něžných, měkce vypolštářovaných rukou od smrti prvého života? Pohleď na svou matku, pošetilče!

[DB 2.270.9] Sluhové Lamechovi pak přišli a uvedli uctivě hosty do ložnic a ženy a dívky přinesly do trůnního sálu koberce a vonné měkké polštáře a připravily lůžka pro vznešené hosty a podle přání Lamechova též pro něho a pro jeho lid též v trůnním sále.

[DB 3.157.9] Tu pravil apoštolský rádce: „Co se tu týká vaší prvé otázky, vede mne zřejmě Duch Jehovy, který mně byl dán z úst 10 nových zázračných poslů božích z výšiny, a s kterými se seznámíte při otevření chrámů.

[DB 3.243.6] Konečně nejdoleji byla umístěna asi 4 sáhy široká, třemi černými sloupy podporovaná a 1½ sáhu vysoká brána, která z dálky vypadala téměř jako volská huba.

[DB 3.243.7] A ježto celá přední stěna byla kolem horního a dolního okna pomalována tak, že připomínala volskou hlavu a v nejvyšší části stěny nad očními okny byly umístěny dva výběžky podobné dvěma rohům a na obou stranách přední stěny rovnoběžně s očními okny umístěny 2 velké plechové uši, z nichž vycházel rourami veden stále mocný kouř. Toto průčelí mělo velmi hrozný, velkolepý vzhled volské hlavy.

[DB 3.284.7] Mahal vedl generála k trůnu a pravil: „Vidíš zde vykukovat z polštářů trůnu tisíc jemných jehlových špiček, z nichž každá přináší jistou smrt?!

[DB 3.311.6] Tu vyzvědači vyvalovali oči a zlobili se velice, že byli těmito volskými knězi nanejvýš oklamáni.

[DB 3.366.11] Nesmíte si však myslet, že toto malé Středomoří se tu vyskytovalo jakoby o sobě jsoucí; neboť po něm bylo zejména v Evropě ještě mnoho značně velkých jezer, která byla s tímto třetím Středomořím ve spojení jen již tehdy jsoucími odtoky. Kraňsko, anebo jeho roviny hluboko až do horního Kraňska, bylo o sobě uzavřeným jezerem, jehož zbytkem je dnešní tak zvaná „Lublaňská bažina“, které se však silným odlivem až do krajiny dnešního Rannu spojovalo s druhým Středomořím, které pokrývalo rozsáhlé krajiny Chorvatska. Hlavní s třetím Středomořím spojená část se rozprostírala přes dnešní údolí Drávy až do krajiny panství Fall a dále tam, kde si Dráva musela dlouhou řadou hor razit cestu až do krajiny dnešního ledu, tam začínalo druhé dosti značné jezero, jehož zbytkem je tak zvané Vrbské jezero. Část tohoto jezera se pak táhla podle údolí Drávy daleko až přes Bělák, s nímž byla ve spojení ještě mnohá menší jezera. Tak bylo dnešní údolí Enže rovněž o sobě jsoucím jezerem, které si razilo cestu dnes tak zvaným Gsäus a odtud dále, až se spojovalo s mnohem větším jezerem, které podle údolí Dunaje nahoru pokrývalo všechny plochy Bavor a dílem také širokého údolí Innu v Tyrolsku. Dnešní Mura byla podobně jako Dunaj v plochém spojení s třetím Středomořím. Krajinu dnešního Wildonu až do dnešního Göstingu zaujímá menší jezero, a za Göstingem se prostíralo jiné, Murské jezero podél celého území murského a jeho změlčených údolí, která měla v pozadí rovněž opět menší jezera a malými odtoky byla spojena s hlavním jezerem. Dnešní Švýcarsko mělo velké množství podobných malých jezer, jichž zbytky trvají dodnes.

[BM 2.6] Neboť to je zvláštní! Všichni proroci, kteří se v něm vyskytují, nápadně souhlasí s výroky delfské věštírny! Lze z nich učinit, co kdo chce. Několika exegetickými6 zákruty lze jich použít a vztáhnout na vše, nikdo při tom nezmoudří a nemůže říci: „Na toto jediné faktum7 se vztahují!“ Krátce, hodí se v základu všechny právě tak na řiť, jako na obličej! A Svatý Duch, který vězí v evangeliích ukrytý, je jistě nanejvýš vzácný pták, protože se od starých dob apoštolských nedal nikdy spatřit, leda v pošetilém mozku několika protestantských kacířských blouznivců á la Tisíc jedna noc!

[BM 10.4] Aby se takoví lidé mohli obrátit, musí v duchovním světě projít zdánlivě naprostou opuštěností a téměř bezednou nocí. Je obtížné přivést zde na světě takového biskupa na pravou apoštolskou cestu, rovněž tak a ještě mnohem více obtížnější je to tam (v záhrobí), protože tam je tato osoba jako duch přirozeně zcela nepřístupná, všechno v ní je pouze nesprávně zdůvodněný klam a ta osoba je v základu panovačná.

[BM 58.1] Praví jeden ze společnosti: „Milý příteli a bratře! My všichni jsme opustili zemi r. 1846 po Kristově narození. Na zemi jsme žili velmi roztroušeně a teprve zde v duchovním světě jsme se vlastně sešli, neboť na zemi jsme byli mnichy řádu jezuitů, redemptoristů, minoritů a karmelitánů. Mužů je nás na 800, 200 sester je dílem z řádu „milosrdných“ a dílem z řádu školských sester a Dam srdce Ježíšova.

[BM 63.10] Nebylo a není na světě nesmírné množství starých oslů, volů a hňupů, kteří sice neustále žvaní o světle a o osvětě, ale dává-li se jim také lepší světlo a lepší píce, přece se však podle toho neřídí, nýbrž vracejí se zcela pohodlně do své staré hlouposti a žerou starou píci a občerstvují své oči nanejvýš v skrovném, slabém přísvitu svého oslovského anebo volského chléva, mohou-li starý neřád svého žaludku opět přežvýkávat?

[BM 65.6] Copak Svatý Duch za dob apoštolských ještě nepoznal, že bude později třeba mnichů všech barev a druhů, kteří by přivedli lidi do nebe, že bude třeba obrazů, řezeb, relikvií, zázračných obrazů, zvonů, kropenky, kadidla, mešních rouch, mnišských kuten, kostelů a klášterů, kalichů a monstrancí, mešních zvonečků a latinsky odpovídajících ministrantů a tisícerých podobných pošetilostí více, aby bylo možno přijít do nebe? Jak slepý musel být tehdy ještě Duch Svatý, že neznal tyto potřeby, a také hned již za dob apoštolských je nenařídil pro spásu lidských duší!

[BM 66.7] Dámy srdce Ježíšova přistoupí nyní rychleji a začnou se nemálo podivovat, když spatří tento velký a nanejvýš umělecký mechanismus. Jezuité ihned také obstoupí tento zemský globus a v samém údivu sepnou ruce nad hlavou nad tím, že tento globus je skutečně Zemi tak věrně podoben, že na něm nechybí ani nejmenší maličkost. Se stejným úžasem okukují tento globus minorité a rovněž také redemptoristé. Františkáni obdivují více planetární soustavu a lesk Slunce, které zde vydává právě tolik světla, kolik je ho třeba k osvětlení celého planetárního mechanismu. Toto Slunce se též nejvíce líbí milosrdným sestrám a školským sestrám, krátce, všichni obdivují toto zařízení a biskup Martin dělá, jak nejlépe dovede, co nejhorlivějšího průvodce po této nebeské zvláštnosti, při čemž mu však mnohdy na jazyku uvízne nějaká sarkastická poznámka o poměrech na Zemi.

[BM 130.4] Nyní jsem se stal však jedině láskou, slitováním a milostí Páně skutečným člověkem a jedl jsem již častěji Jeho chléb života a pil Jeho pravé víno čistého poznání. Bylo by to nyní ode mě chvalitebné, kdybych měl chuť na příjemnou oslí a volskou stravu? Měl bych se snad také ještě zde jako na zemi mylně domnívat, že by byli blažení občané nesmírně velké nebeské duchovní říše milosrdnější, láskyplnější než Pán Sám a že by On se snad musel teprve jimi dávat pohnout k lásce, slitování a milosti? Příteli, tak hloupý, jako jsem byl, nyní – bohudíky – už nejsem.

[BM 130.7] Jestliže však On, který byl a věčně bude naším Učitelem a Mistrem, šel nám vstříc s takovým poučením, které jsme na světě žel ovšem dobře nechápali, máme nyní zde v nebi nalézt snad v sobě samých lepší poučení? Já myslím, že by to bylo ještě nad veškerou mou pozemskou oslí a volskou píci. Nemyslíš, nejmilejší bratře?“

[RB 1.89.10] Hle, kde jsou na Zemi římští katolíci, tam je nyní také povstání, zrada, válka a vražda! Pohlédni však do Turecka a nalezneš je sice dobře vyzbrojené, ale jinak klidné. Pohlédni do Číny, do Japonska, vše je klidné. Podívej se na velkou Anglii – až na Irsko je klidná. Pohlédni na Ameriku – až na několik málo katolických kruhů je klidná. Pohleď na Afriku – a shledáš ji klidnou. Přehlédni celou velkou Asii, která je lidmi přeplněna – je až na několik malých okrsků zcela klidná. Pohleď na velkou řeckou Rus, je také až na několik málo polských katolických kruhů klidná. Velké Norsko a Švédsko je klidné až na několik málo přistěhovaleckých katolických blouznivců, kteří potají strojí pletichy, ale mnoho zrovna nepořídí! Pohleď na Austrálii a na Nový Zéland a na veškeré souostroví velkého oceánu – hle, všude až na nepatrné okruhy je klid; a kde jsou nějaké nepokoje, pak jistě pocházejí od římských! Nyní však pohlédni na arcikatolické Španělsko. Stojí na sopce – pod půdou, která vypadá jen zdánlivě poněkud klidnější, není nic jiného než vření a vření, které brzy propukne. Právě tak je také i v Portugalsku. Pozoruj Francii, tu nejkatoličtější, zda na všech místech nehoří?! Podívej na vlastní katolickou Itálii od A po Z; pro samé vření, plameny, kouř a páru lze ji sotva již spatřit. Obrať své pohledy do věrně katolického Rakouska. Zda nevypadá jako zpola spálená a zpola potrhaná mapa?! A jak vypadá tato celá monarchie, tak také víceméně vypadá každá její jednotlivá země. Pohleď na to, co je v Německu více katolické a všude objevíš vření a vření. Před dvěma lety se chtěli katolíci ve Švýcarsku vyloučit a založit zvláštní spolek, opovrhující co nejhlouběji všemi ostatními sektami. Tím urazili všechny ostatní strany a tyto strany se pak spojily a hloupé a temné vysokomyslné spolkaře notně rozehnaly a tím stáhly hierarchovi, jakož i všem jeho náhončím škrabošku přímo z nosu. To rozzlobilo ony samospasitelníky tak, že odpřísáhli celému světu pomstu. Ale jasnější část světa objevila až příliš brzy krásné plány samospasitelníků a jejich věrných pomocníků, kteří si od samospasitelníků slibovali hory a doly, všude povstala a na mnohých ryze katolických místech vykonává ještě nyní odplatu. A tak spatřuješ zde na stole onen neblahý symbol: převrženou tiáru, jejíž říše krvácí dovnitř a brzy vykrvácí. Hierarchie se sice snaží zabránit, aby její vnější vzhled nebyl jejími vnitřními ohavnostmi poskvrněn; ale všechno tohle její úsilí jí nyní již nic nepomůže. Neboť hle, proto jsem nyní obrácením tiáry ukázal světu její vnitřní obsah; a nyní může činit, co chce, ale svou korunu nebude již moci postavit a zničí a stráví se v sobě samé. Rozumíš nyní věci poněkud lépe?“

1 2 3 Desktop Impresum