[3.10] Jak často byste ještě chtěli Krista usmrcovat, Jeho jedině věčně živoucího, který nás všechny jednou probudil ze smrti k věčnému životu Svým slavným zmrtvýchvstáním?!

[3.11] Já, Pavel, však pravím vám: Jděte a zničte chrám, vymažte označený svátek z kalendářů, sesaďte falešného biskupa a jeho sluhy, kteří chtějí podobně, jako sluhové jeruzalémští z práce vašich rukou žít, a kteří si dali udělat velkou kovovou skříň, která má pojmout vaše uspořené zlato a stříbro,

[3.12] a spalte lemovaná roucha, která jsou nyní před Bohem ošklivostí. Už tím prokážete Pánu mnohem příjemnější službu, než kdybyste se po tisíc let v takovém chrámu dávali usmrcovat (to jest obětovat; vyd.)!

[3.13] Chcete-li však již zbudovat ve svém středu bohulibý dům, pak postavte útulek pro nemocné, chromé, neduživé, pro postižené, pro slepé a němé a dům pro chudé vdovy a sirotky a dům pro neštěstím postižené cizince, bez výjimky, ať jsou kdokoli.

[3.14] Ty pak radostně a soucitně přijměte a sdílejte s nimi veškeré své požehnání, jak nám to náš Pán Ježíš Kristus dvakrát učinil, když svým hojným požehnáním nasytil tisíce hladových, pak prokážete Jemu, jedině Svatému, opravdovou libou službu k svému posvěcení.