[2.1] Nedejte se už tedy zastrašovat nikým, ani nějakým (Bohem) nepovolaným biskupem a knězem, ani nějakým svátkem, ani starým sabatem a novým Měsícem,

[2.2] ani chrámem, ani obětním obřadem a lemovanými rouchy a rovněž tak ne pokrmem a nápojem.

[2.3] V jídle a pití buďte mírní, – to je dobré pro ducha, duši i tělo a Pánu je to milé.

[2.4] Když však někdo praví a učí a požaduje: „Tento aneb onen pokrm se nesmí požívat, jelikož je podle Mojžíše nečistý!“,

[2.5] tu pravím naproti tomu: Mojžíš a proroci byli v Kristu splněni a osvobozeni, nám však Pán nezakázal žádný pokrm, ježto On Sám jedl a pil s hříšníky a celníky

[2.6] a zvolal: „Co jíš, neznečisťuje tě, ale co z tvého srdce vychází – jako: zlé řeči, zlé žádosti, lakota, závist, vražda, hněv, hltavost a obžerství, nevěstkářství, cizoložství a podobné, – to je to, co vždy znečišťuje člověka!“

[2.7] Jelikož pak máme takové evangelium od Něho, samotného Pána veškeré slávy, jak velkými pošetilci bychom museli být, kdybychom se dávali dobrovolně znovu zapřáhnout do starého tvrdého jha?!

[2.8] Co nyní již se stínem, který měl z Mojžíše zajisté prorocký význam toho, co se před našima očima stalo, pro nás, kteří jsme se stali s Kristem a v Kristu jedním tělem?!