Help

jakob-lorber.cc

Domácnost Boží

Noemova slova o falešné lítosti Chamově. Rozprávka mezi třemi syny Noemovými. Chamova jemná pomsta. Deset přikázání Pána ze Salemu.

6. září 1844

[3.364.1] Poté poznal Cham, že jednal před svým otcem nesprávně a velmi necitelně a litoval toho velice.

[3.364.2] To zpozorovali oba požehnaní bratři a šli k Noemovi a vyprávěli mu, že Cham lituje svého hříchu na něm.

[3.364.3] Avšak Noe pravil. „Poslyšte, moji milovaní synové, já vidím sice Chama plakat, ale on nepláče kvůli mému otcovskému srdci, nýbrž pláče kvůli své služebnosti! Rovněž lituje svého bezpráví na mně proto, že tím upadl do služebnosti; ale proto, že způsobil mému otcovskému srdci bol, svého hříchu nelituje! A tak ať zůstane služebníkem, protože neví, že živé srdce jeho otce stojí výš než jeho služebnost. Jděte a povězte mu to.“

[3.364.4] A Sem a Jafet to sdělili ihned Chamovi.

[3.364.5] Cham však pravil: „Věru, bratři, kdyby měl Noe živé srdce, nikdy by mne nebyl proklel k věčné služebnosti, protože však nemá v prsou živé otcovské srdce, učinil to.“

[3.364.6] Tu pravil Sem: „Věru, ty velice křivdíš otci, neboť takto z tebe mluví jen sebeláska! Srdce se dá jen opět srdcem nalézt, ať už nějaké srdce je, anebo žádné není.

[3.364.7] Kdybys ty měl srdce k otci, pak bys také nalezl jeho srdce, protože ty však zrovna srdce k otci nemáš, nemůžeš také nalézt srdce otce a nyní je pochopitelné, proč v tobě otec nenalézá nic, co by bylo jeho srdce.“

[3.364.8] Tato poučná řeč však zamrzela Chama, takže vzal ženu a děti a několik krav, volů a ovcí a odešel odtud nahoru do krajiny dnešního Sidonu a Tyru a pojmenoval zemi po svém synu a pravil:

[3.364.9] „Nyní ve jménu Páně, jenž požehnal také mně, uvidím, jak, kde a kdy se stanu služebníkem svých bratří.

[3.364.10] Věru, kletba Noema, mého otce, mně způsobila bol, ačkoliv jsem si ji zasloužil. Proto se také na Otci i na bratrech pomstím; ale nikoli zlem – ne, toho jsem dalek! – nýbrž požehnáním pomstu vykonám.

[3.364.11] Budu žehnat těm, kdo mne prokleli a toto požehnání se stane řeřavým uhlím nad jejich hlavami a rozpálí jejich srdce. A tak země syna mého nebude nikdy zemí kletby a služebnosti, nýbrž bude zemi slávy a požehnání.

[3.364.12] Rovněž tak můj kmen nepřijde nikde k tomu, aby hledal služby v chatách potomků mých bratrů, zato však o n i přijdou a budou hledat a naleznou příbytek v této požehnané zemi a zde v mých městech. Amen.“

[3.364.13] Tu přišel posel ze Salemu a řekl Chamovi: „Tato země patří Salemu. Kdo ji chce obývat, musí dávat ode všeho desátek do Salemu Králi králů.“

[3.364.14] Cham však pravil: „Pane, zde je vše, co mám. Vezmi to, neboť je to zajisté Tvoje od věčnosti.“

[3.364.15] A posel pravil: „Protože vůle tvá je taková, budiž požehnána tato země pro děti Páně. Ty budeš věrným jejich služebníkem.“

[3.364.16] Toto se Chamovi líbilo a dal ihned ode všeho desátek, ale nechápal, že posel označil dětmi Páně potomky Jafetovy.

[3.364.17] A tak žili Chamité a Kanaanité až do dob Abrahamových nerušeně v této zemi, protože Cham žehnal těm, kdož ho prokleli.

[3.364.18] Ještě něco dále.

Desktop Impresum