A na konec se mu ještě povede jako létavicím, které pro svou nicotnost bývají z milosti vrhány a odmršťovány a lupem milosti stravovány, neboť ukradené světlo je na věky zničí a budoucně jich již nebude, podobně jako plodů stromů, které vyráží příliš záhy světlo, nežli ještě láska upevnila; a poněvadž nemají pevnosti, neboť mají příliš málo spojení lásky, stávají se slabší a slabší, padají pak se stromu a bývají rozšlapány a zničeny. – Domácnost Boží, Kniha 1, Kapitola 6, Odstavec 11