Help

jakob-lorber.cc

Domácnost Boží

Tajemství stvoření.

[1.5.1] Kdo má uši k slyšení, slyš, a kdo má oči k vidění, viz; neboť hle odhalím vám převeliké tajemství, abyste mohli viděti, jak se vám dává váš přelaskavý Otec tváří v tvář bratrsky viděti a používati. Neboť děti musejí být zasvěceny do velké domácnosti svého Otce od věčnosti!

[1.5.2] Božství bylo od věčnosti Síla pronikající veškerou nekonečnost nekonečnosti a bylo a jest a bude věčně nekonečnost Sama. Uprostřed její hlubiny byl jsem od věčnosti Láska a v Ní Život Sám; avšak hle, byl jsem slepý jako zárodek v těle mateřském! Božství však mělo zalíbení v lásce a tlačilo Se zcela k Své Lásce. A Lásce bylo v Jejím středu stále víc a více horko a masy a masy Božství se K němu tlačily a všechny moci a síly útočily na Ni.

[1.5.3] A hle, tu nastalo velké šumění, hučení a burácení, a hle, Láska byla se všech stran tísněna a tlačena, takže se až do nejhlubšího nitra zachvívala! A láska to postřehla, a šumění se stalo tónem, tón se pak stal v lásce Slovem a toto Slovo pravilo: „Budiž Světlo“! A tu vzplál v srdci plamen vznícené Lásky a nastalo ve všech prostorách nekonečnosti světlo!

[1.5.4] A Bůh viděl v Sobě velikou nádheru Své Lásky, a Láska byla zesílena silou Božství, a tak Se spojilo Božství s Láskou na věky a Světlo vycházelo z tepla.

[1.5.5] A hle, tu viděla Láska v Božství všechny nádhery, jejichž počtu konce není a Božství vidělo, jak toto vše z Lásky přešlo do Něho a Láska viděla v Božství jeho myšlenky a velké zalíbení nacházela na nich. Tu se Láska znovu vznítila a síly Božství šuměly kolem něho, a hle: myšlenky Lásky byla láska Sama a bylo jich bez počtu.

[1.5.6] I vidělo Božství Svou nádheru, a Láska pociťovala jeho moc. A tu pravila Božství: „Podržme pevně myšlenky nádhery a dejme jim vystoupiti, aby byly svobodné, a aby pociťovaly a viděly Nás, jako je pociťujeme a vidíme My a abychom je pociťovali a viděli, dříve nežli světlo osvítí jejich tvary.

[1.5.7] Tu přešlo Slovo do Božství, a Božství Se stávalo láskou všude. A hle, tu pravilo Božství po prvé: „ S t a ň s e“! A uvolnil se zástup duchů z Boha, jejich počet konce nemá, a Láska viděla Samu Sebe nekonečně násobnou a viděla dokonale Svou nekonečnou krásu.

[1.5.8] Avšak všechny tyto bytosti nebyly ještě živé a ještě necítily a neviděly; neboť byly to ještě mimo Lásku v Božství zpevněné tvary.

[1.5.9] A zželelo Se lásce a hnula Se, a toto hnutí vystoupilo v Božství, a Božství dalo Své zajatce Lásce a Láska pronikla vše. A hle, tu oživly tvary a s úžasem pohlížely a ohřívaly se na plamenných proudech božské Lásky a tím se jim dostalo samostatného pohybu a hbitosti! Leč ještě se nepoznávaly.

[1.5.10] Tu pravila opět Láska: Učiňme, aby se poznaly, aby pak Mne skrze Mne také Tebe poznávaly!“

[1.5.11] Tu vystoupilo opět Slovo v Božství a v Božství zaznělo slovo, a Slovo se stalo Zákonem a ten Zákon byla Láska a do všech vproudila.

[1.5.12] A hle, tu byli utvořeni tři a z nich vyšlo sedm! A tito tři byli rovni Lásce, Světlu a Božství; a oněch sedm bylo rovno sedmi duchům Boha, a slují a na věky slouti budou takto: 1. Milujte lásku. 2. Bojte se Božství, které usmrcuje, - abyste nebyli usmrceni. 3. Láska ve vás jest svatá; proto važte sebe vespolek, jako si vás váží Láska v Božství majíc radost z vás. 4. Každý jest vlastnictvím svým a vlastnictvím Boží Lásky; proto nebuď nikdo lupem druhému. 5.Žádný neskrývej svou tvář před druhým, aby druhý nevěděl, jaká je Láska, - abyste byli jako láska, která vás povolala v bytí. 6. Vaše nitro budiž také vaším zevnějškem, aby nevzniklo ve vás žádné falešné hnutí a abyste nezahynuli. 7. Váš zevnějšek budiž věrným odleskem vašeho vnitřního zrcadla, v němž se ohledává Láska Božství; jinak bude vnitřní zrcadlo rozbito a vaše podoba se stane strašnou.

[1.5.13] Tu zahřmělo Božství v nekonečných prostorách provinilcům strašným trestním soudem, a tak jim bylo přikázáno vzývání Božství v nejvyšší bázni a byla jim přikázána Láska Lásky. A byli vystaveni v nejvyšší svobodě na venek a mohli konati co chtějí, a nic jim nemá v jejich svobodě překážeti až do té doby, kdy se ve své svobodě a ve své pokoře poznají, aby se jim stal Zákon vlastním a stali se pak dokonale svobodni.

[1.5.14] Avšak tu se poznali ve své velké moci a v přezařující nádheře a vznešenosti a nejvyšší z tří, podobný světlu Božství, vzplanul touhou, aby se Božství úplně zmocnil. Jím se roznítila velká část duchů, kteří se stali skrze něho; a jimi zahořelo také Božství ve Své zlobě jako dva nižší duchové z oněch tří a vrhlo zlou spřež do hlubiny hlubin Svého hněvu.

[1.5.15] A oni dva a kteří z nich vyšli a oněch sedm, jejichž počet byl spravedlivý, byli nalezeni ve věrnosti jejich pokory a byli přijati do kruhů moci Boží; a láska viděla, že byli shledáni čistí a těšila Se z jejich zdokonalení. A hle, síla v Božství v Lásce vystoupila, a Božství Se pohnulo, a stvoření postřehli pohyb Božství, a Božství se pohybovalo k Své lásce a stvořeným byly otevřeny oči a oni viděli věčnou Lásku.

[1.5.16] Tu žasnuly zástupy nesčíslných a povstal veliký jásot a veliká radost mezi nimi; neboť viděli moc v Boží Lásce a viděli Lásku v sobě a také sílu, která je povolala v bytí a poznávali sebe a poznávali Lásku a poznávali Boha.

[1.5.17] Nyní Se pohnulo Božství, a stvoření se báli Božství a Láska viděla jejich bázeň a viděla, že jejich bázeň je spravedlivá a bázeň se jim stala poslušností, a tou poslušností byla pokora, a pokora byla jejich láska a láska se stala jejich Zákonem, a Zákon jejich věčnou svobodou, a svoboda se stala jejich životem, a život jejich blažeností na věky.

[1.5.18] A hle, věčná Láska je oslovila, a oni tomu Slovu porozuměli! A tu se jim rozvázaly jazyky a prvé slovo, které jim uklouzlo ze rtů, bylo Láska. I zalíbil se Božství tón jejich řeči; a Božství bylo pohybováno láskou a ve stvořených se tvořil pohyb a tvar se stal tónem, a tón bylo druhé slovo a slulo Bůh.

Desktop Impresum