[1.20.28] A hle, tu se snesl přes vysoké hory, sedmdesát sedm mužských výšek nad uprchlíkem a jakýsi silný hlas pravil z něho a byl to hlas Ábelův, který pravil: „Kaine, znáš tento hlas?“

[1.20.29] A Kain odvětil: „Ó bratře Ábeli, přicházíš-li proto, aby ses na mně, svém vrahu, jak náležitě pomstil, pak učiň podle spravedlnosti, ale ušetři své požehnané sestry a jejich dětí!“

[1.20.30] Tu pravil tento hlas opět řka: „Kaine, kdo koná zlo, jest hříšník, kdo splácí zlo zlem, jest služebníkem hříchu; kdo koná dobro pro dobro, ten smyl vinu a k jeho části nezbude ničeho; kdo mnohonásobně splácí, jest hoden svých bratří; ale před Bohem platí jen jedno: Dobro konati za zlo, a žehnati těm, kteří dobrodincům klnou a život dávají za smrt.

[1.20.31] A hle, jako takovýto přicházím k tobě; proto se mne neboj, neboť jsem nyní poslán k tobě shora, abych ti předně ukázal, že Pán je ve všech Svých zaslíbeních pravdivý a věrný a za druhé, abych ti naznačil, že máš v této zemi se svými zůstati a že je máš živiti plody, jaké v této zemi nalezneš a abych ti pak také oznámil, že ti tvůj bratr skrze velkou lásku Otcovu v něm odpustil tvůj skutek.

[1.20.32] Mou krev pak usmiřuj svými slzami lítosti, dokud tím nebude smyta skvrna s tvého čela, a své děti a svou ženu přiveď ve vší bázni před Pána. A učiníš-li tak svobodně ze sebe z bázně před Pánem, pak zůstaneš a budeš žíti, jakým jsi, psancem; ale v lásce pohneš zatvrdlým srdcem spravedlnosti.“