[1.2.11] Mým sluhům a přisluhovačům řekni: Mé úřady nejsou žádné směnárny ani peněžní krámy! Neboť kdo Mně slouží pro peníze, neslouží Mně z lásky; kdo Mně však neslouží z lásky, toho služba jest Mně cizí, jako Já jemu musím být zcela cizí, ježto Mně neslouží z lásky; s ním jsem již doúčtoval. Jaký by to však byl věrný sluha, jenž by bez svolení jako zloděj prodával za nejvýš hanebnou cenu poklady Páně? – Iškariót Mne prodal ještě aspoň za 30 stříbrných nevěda, co se se Mnou stane; neboť byl zaslepen a prohrál. – Nyní Mne lze však již jako umučeného, usmrceného a opět vzkříšeného míti každou minutu za nejhanebnější směšné ceny. Ó, vy hanební zloději, vy vrahové, k čemu vás mám tedy přirovnati? Vy děti draka, vy plémě hadí, vy plémě zmijí! Tak Mně sloužíte, tak vás musím nalézati? Já jsem vám přece Svým milým Pavlem vzkázal, že ten, kdo slouží oltáři, má také od oltáře žíti, avšak jen za skutků lásky, která koná vše dobré; vy však nemáte skutků lásky, - proto jste lupiči a zloději a úkladní vrahové evangelia a vší pravdy. Vězte: Jaká práce, taková mzda! Lásku nelze dostati za peníze, nýbrž opět jen za lásku. Já jsem Láska Sama a nelze Mne dostati vůbec za žádnou jinou cenu nežli jen opět za lásku. Láskou jsem vás všechny vykoupil; proto žádám od vás všech opět lásku. Kdo Mně tedy chce sloužiti, nechť Mně slouží v lásce, v níž jsem za něho zemřel na kříži; a kdo chce přijíti ke Mně, nechť ke Mně přijde v Lásce, která za něho krvácela na kříži.