[1.16.2] A když byli úplně u nich, pravil Abel Kainovi: Pohleď zde na množství plodů, které jsou pravými plody lítosti a smutku; sehni se k ním a nasyť se a uhas žízeň svou!“

[1.16.3] A když Kain nyní ochotně učinil, co by mu byl skrze Mne jeho bratr poradil, hle, tu se jal kvíleti a velmi naříkati a z jeho očí se řinuly proudy slz velké lítosti.