Kainovo vyznání.

[1.15.1] A hle, když to Kain byl učinil, přišel za ním zbožný Abel a ve jménu věčné Lásky ho oslovil takto:

[1.15.2] „Ó, bratře, proč jíš maso hada, když jest k utišení tvého hladu připraveno velké množství plodů? Hle, náš otec Adam se napil z rostliny, které neznal, kterou had chytře a lstivě ve všem mistrovství své bezmezné zloby připravil k záhubě jeho a všech potomků, a tím zhřešil před Pánem vší spravedlnosti a vy všichni skrze něho, a já jsem byl obtížen tíhou viny před Bohem a musel jsem pykati jako vy, kteří jste všichni opili šťávou záhuby a musel jsem jako vy opustiti ráj a musel jsem na sebe vzíti vaše břemeno tělesné a veškeré vaše požehnání duchovně a byl jsem kvůli vám obtížen dvojnásobně.

[1.15.3] A hle, ty požíváš dokonce tělo živého hada i s jeho krví! Kaine, proč jsi to učinil?“

[1.15.4] A hle, tu se Kain ze svého hněvu, ze své zuřivosti a ze své zloby vzpamatoval a pohlédl na Ábela a pravil: „Hle, co jsem učinil, učinil jsem z pomsty, abych zahubil pokolení hadí a zahubil sebe, protože jsem nebyl nikdy hodným požehnání božího, (Páně) ač jsem se stal, jaký jsem, bez své viny, nýbrž vinou rodičů, kteří byli přede mnou, kdy já jsem ještě nebyl a povstal tehdy, kdy oni před očima Jehovy zhřešili.

[1.15.5] Proč tedy musím a mám pykat za svou vinu, k jejímuž vzniku jsem nemohl nikdy ničím přispěti, ježto jsem byl jen plodem hříchu, nikoli však jeho příčinou – a proto jsem musil postrádati požehnání, kterého se vám všem v hojnosti dostalo, a musel jsem se namáhavě vláčeti, kde vy jste skákali jako jeleni, obtížen nezaslouženou kletbou Jehovy?!