[1.13.21] I řekl jemu anděl něžným hlasem: „Neplač Ábeli, požehnaný synu milosti a učiň, co jsem ti poručil z věčné Lásky, která mluví mými ústy a nelekej se hromových slov, která budou následovati nad těmito spícími hříšníky!“

[1.13.22] A Ábel učinil, jak mu byl anděl poručil, a když byl úplně u svých, zahřměl anděl hrozně vážně slova hrůzy a velké úzkosti nad nyní probuzenými hříšníky, a s velkou silou a mocí zvolal: