Help

jakob-lorber.cc

Domácnost Boží

Zrození Kaina a Abela.

[1.11.1] A hle, tu zmizela Láska před očima stvořených, vrátivší se do Svého svatého lůna Otcova.

[1.11.2] A ejhle, Můj lenivý a velmi špatný nájemný sluho, který jsi ještě velmi nahluchlý, neboť musím ti říkati jako nějakému školáčkovi každé slovo jednotlivě do pera a ještě Mně nerozumíš a tážeš se Mne často dvakrát, třikrát, pětkrát, často až desetkrát, a hle, Já ti opakuji vždy přesně každé slovo! Proto buď pozornější, aby to šlo rychleji kupředu nežli dosud, neboť svět potřebuje v nejkratší době dokončení tohoto díla Mé velké milosti! Dej si to říci ode Mne svatého Otce, který je cele Láskou ve vší Své Bytosti

[1.11.3] A nyní piš dále! – A ona nově stvořená dvojice byla tedy na daleké zemi zcela jediná, a slíbený anděl se objevil s plamenným mečem v pravici, a když ho spatřili velice se ulekli, takže prchali před jeho očima, chvějíce se velkou bázní ve všech svých útrobách.

[1.11.4] A ejhle, bázeň urychlila Evin čas a ona byla s bolestmi zproštěna zapovězeného ovoce, které byl do ní vložil ve slepotě Adamově had.

[1.11.5] A Adam ohledával nahý plod a zpozoroval, že je mu podobný a těšil se z toho velice, a Eva, poznávajíc radost Adamovu, tiskla ve vší touze tento plod své lásky na plná ňadra svá.

[1.11.6] A hle, tu pocítila v prsou podobné píchnutí, jako bylo píchnutí hada a položila plod na zem ve veliké úzkosti a v pevném přesvědčení, že opět zhřešila.

[1.11.7] A ejhle, tu se objevil velký anděl něžného pohledu před úzkost a bázeň mající dvojici a oslovil ji pevným hlasem takto:

[1.11.8] „Neděste se a nebojte se sluhy Jehovy, jenž je vám vyslán shora, aby vám ukázal Zemi a osvětlil bloudění světa – a také vás a vaše potomky trestal, kdybyste se někdy odvrátili od cest věčné Lásky a nekonečné Boží svatosti.

[1.11.9] Hleďte, tento plod není již pro vás hříchem, jest to však následek trojí neposlušnosti vůči Bohu a jest smrt vašeho těla, kterou jste zplodili ve svém těle svou touhou v sobectví. Tento plod nesmíte od sebe odvrhnouti, nýbrž podržte jej podle vůle shora na svědectví o vás samých a o vašem pokoření, abyste nyní zvěděli, kterak skrze vás přišel do světa hřích a hříchem pak smrt, plod sám pak nazvete Cahin (Kain) aneb „smrtonoš!“

[1.11.10] Toto řečí, posla shora, byla dvojice ve svých vyděšených myslích uklidněna a Eva vzala na zem položený plod opět do svých dosud se chvějících rukou a na rozkaz andělův skrze Adama podala kojenci plný prs, aby z něho sál život Země.

[1.11.11] A anděl přistoupil k levé straně Adamově, a Eva s plodem na pravé ruce se postavila po pravé straně Adamově, aby její srdce zůstalo prosto jakéhokoli břemene a mohlo zůstati budoucně na všech cestách a stezkách obráceno k člověku.

[1.11.12] A tak putovali vzorně po celé zemi, aby si prohlédli všechna její místa a aby zřídili příbytky pro své příští potomky a aby jim zasévali chléb mocí silou, která jim byla propůjčena od lásky velkou milostí slitováním.

[1.11.13] Neboť Země a vše, co na ní, bylo poddáno vůli Adamově, a moře a veškeré vodstvo poslouchalo přesně i nejslabšího pokynu Adamova a bylo mu poddáno od povrchu až do nejhlubšího základu a podávalo uctivě noze svého pána hřbet, aby pevně po něm kráčel podle libosti, a byly mu poddány veškeré větry a jeho hlasu poslouchala veškerá zvířata vod, pevné země i ovzduší.

[1.11.14] Adam žasl nad silou v sobě a viděl a poznával nad čím vším propůjčila věčná Láska takovou velkou sílu a převelice se rozveselil nad velikou milostí shora a pravil Evě:

[1.11.15] „Evo, ženo má, hleď, Pán moci a síly nám požehnal, obětujme Mu svá srdce, aby jeho požehnání prospívalo podle Jeho velkého zaslíbení na Zemi a podle a skrze tebe jako nového obyvatele tohoto místa spatřovalo světlo milosti.“

[1.11.16] A Eva, naplněna pokorou a nejúpřimnější radostí pravila: „Adame, pohleď na svou děvečku čekající u tvých nohou na pokyn svého pána země a staniž se mi podle vůle tvé, vezmi mé srdce na němž lpí vina a obětuj je Pánu!“

[1.11.17] A Adam učinil, Evě ve vší odevzdanosti v Pána, jak mu byl Pán poručil.

[1.11.18] A hle, požehnání se stalo na Evě viditelným, a Adam z toho měl radost, a také Eva pociťovala v sobě velkou rozkoš. A nyní poslyš, co pravil anděl Jehovův této veselé dvojici a jeho slova byla dobře odměřena jako slova s výšiny a slova z hlubiny a byla to věčná Láska Sama, která mluvila ústy anděla a tato slova zněla z úst anděla takto:

[1.11.19] „Adame! Ty ses nyní mnoho dozvěděl na daleké cestě po zemi, a viděl jsi její pevniny a její vody a také jsi viděl, co na nich a v nich jest, roste a se pohybuje; a viděl jsi velkého mamelhuda a od něho dolů všechna zvířata až k nejmenšímu z plazících se červíčků, a viděl jsi silného žraloka a všechnu zvířenu vod až k malým obyvatelům kapky, a viděl jsi také veškeré ptactvo ovzduší, od ohromného orla až po kolibříka a od tohoto až po nejmenšího komára, a vyzkoušel jsi veškeré jejich síly, jejich způsobilost a užitečnost; a také jsi z toho viděl, jak bohatě se věčná Láska o tebe postarala skrze tebe také o Evu.

[1.11.20] Oslovoval jsi hory, a hory ti daly odpověď; tázal ses moře a moře ti odpovídalo, a obrátil jsi svůj hlas do hlubiny Země a odpověď nezůstala na cestě, a obrátil jsi tón své řeči ke všem stromům, keřům, rostlinám, bylinám a k veškeré trávě a vše ti sdělilo svá jména a uctivě ti vyprávělo o své způsobilosti a z ní plynoucím používání pro vás podle tvé svobodné livovůle; a tak ti dalo také každé zvíře, které jsi oslovil hlasem svých prsou, každé svým způsobem slyšitelnou a rovněž zcela určitou odpověď a oznámilo ti, pokud je určeno k tvým službám a slepě poddáno tvé vůli, a větry tě učily, jak bys jich používal podle své vůle, a toto vše viděla slyšela a poznávala též Eva.

[1.11.21] Pohleď, Adame, toto vše ti není dáno od věčné Lásky jako život a také tobě Evo, nýbrž její velká milost ti to dala darem a toto vše podržíš jen po tak dlouho, pokud toho budeš podle vůle svatého Otce moudře používati, ale nebudeš-li udržovati svou mysl před tváří Jehovovou stále zcela čistou bude se jedno po druhém z oblasti tvé velké moci vzdalovati. Proto buď moudrý, jako jest velký, předobrý a přesvatý Otec tam nahoře nade vším stvořením a tam v hlubinách pode vším stvořením.

[1.11.22] A Jakým jsi takovým budeš a dále zůstaneš podle vůle svatého Otce a takovým podle tvé vlastní vůle, takovými budou a mají býti také všichni tvoji potomci a potomci Eviny, jakou jest před a pod tvýma očima.

[1.11.23] A není-li však někdo, jakým nyní jsi, máš býti a zůstati ty, podrží sice po určitou dobu ten dar, ale tento dar milosti mu bude vzat, jakmile již není, jakým nyní jsi, máš býti a zůstati ty. A i potomci Eviny se budou povyšovati nad své hlavy a stanou se jim nevěrni až do morku kostí a budou páditi za psy a živiti se lejnem hadů a své děti kojiti prsy zmijí, a tvoji potomci budou jimi otravováni a budou umírati trpkou smrtí tělesně a ve věčné hanbě a trýznivé potupě duchovně.

[1.11.24] A nyní pohleď Adame, a poslyš Evo! Ještě jste nyní v ráji, tam, kam vás postavila věčná láska a před a po vašem hříchu a před a po zboření, ale kdybyste snad někdy zapomenuli věrně zachovávati zákony Lásky a přikázání moudrosti svatého Otce, pak budete tímto plamenným mečem z této krásné zahrady vyhnáni a nebudete budoucně nikdy po celý čas vašeho tělesného života a až do doby zaslíbení ani žádný ze všech vašich potomků dovnitř vpuštěni – až teprve po této době děti vykoupení a z něho vznikajícího nového stvoření věčné Lásky.

[1.11.25] Toto si dobře zapamatuj, Adame, a rozvaž si to také ty Evo! Plod, který z tebe vzejde, Evo, tento živý plod nazveš, Adame Ahbel („Ábel“) a obětuješ jej Pánu slávy na věky, neboť jeho jméno jest „syn požehnání“ a bude prvým obrazem Toho, který přijde jednou ve velikém Čase časů shora z lůna v plnosti moci a síly svatosti Boží.

[1.11.26] A nyní, ježto jsem vás vedl, ukázal a řekl úplně vše podle vůle věčné Lásky, jest dílo mého poslání věčné Lásky v Otci vší svatosti a dobrotivosti dokonáno, a musím vás viditelně opustiti, ale neviditelně vás budu krok za krokem následovati a budu každý váš krok podle neměnitelné vůle Jehovovy počítati.

[1.11.27] A bude vám možno Mne opět spatřiti, kdykoli budete svá srdce ve vší odevzdanosti Pánu slávy obětovati, a já dám tuto vaši oběť do nádoby a ponesu ji vzhůru k Bohu a vyliji ji před tváří Syna a tehdy bude míti velký, svatý Otec zalíbení na vašich skutcích.

[1.11.28] Avšak také Mne spatříte kdybyste se snad odchýlili od zákona Lásky a od přikázání svatého Otce, jak Mne dosud vidíte s plamenným mečem v pravici abych vás vyhnal ze zahrad a tobě, Adame, vzal velkou část daru věčné lásky a její velké milosti a nechal tě pak slabého a bojícího se nejmenšího šelestu trávy.“

[1.11.29] A nyní hleď, slepý písaři tohoto Mého nového živého slova v sobě jakož i vy všichni v sobě, a rozjímejte o Adamovi, jakým byl nyní v ráji až na jedno dokonalým člověkem, jakými schopnostmi byl vyzbrojen, úplný pán Země, a všechny tyto dokonalosti byly jen darem ode Mne, a on je podržel až do doby, kdy jedenkrát na Mne zapomněl, když se stal anděl jeho očím neviditelným.

[1.11.30] A pohleď, toto vše, co měl Adam jako dar, chci dáti vám jako trvalou dávku a ještě nesčíslně více a něco nekonečně většího, co jsem já Sám, a vše, co mého jest, bude také vaše, budete-li Mne milovati a jinak nic jiného nežli milovati! (skutky)

[1.11.31] Ale kde je vaše láska, kterou jsem tak draze vykoupil a kterou bych tak rád nazýval věčně Svou?! Ó, této lásky jest již málo na Zemi! Jest tak lehká a jest tak sladká, a vy ji nechcete a také ji nehledáte, kde na vás čeká, a pohrdáte vysokou cenou v ní!

Desktop Impresum