Help

jakob-lorber.cc

Biskup Martin

Biskup Martin poznává v Ježíši Pána. Bázeň hříšníkova. Martin poučen moudrým knihkupcem.

[33.1] Po nějakém čase začal biskup Martin opět mluvit: „Ano, ano, nejmilejší bratře, ať myslím nyní, jak myslím, všude tvé nynější zásady obstojí a náš Pán domácí a Mistr je a zůstává také domácím Pánem a Mistrem nekonečnosti a veškeré věčnosti, je nepopíratelně ,Synem‘ nejvyšší Bytosti, která je jistě oním již velmi často označovaným ,Otcem‘. Ale kde je nyní ,Duch svatý‘ jako třetí božská osoba?“

[33.2] Praví moudrý knihkupec: „Příteli, musíš sledovat celé evangelium. Hle, zde je Bible a tu je také Nový zákon! Čti Jana, kterého jsem ti již jednou uvedl! Hle, praví se: „Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, Bůh byl to Slovo; toto Slovo se stalo tělem a přebývalo (v Ježíši Kristu) mezi námi!“ atd.

[33.3] Opět na jiném místě se praví: „V Ježíši Kristu sídlí úplnost Božství tělesně.“ A opět: „Kdo vidí Mne, vidí také Otce, neboť Já a Otec jedno jsme – Otec je ve Mně a Já v Otci!“ A podobných míst je ještě velké množství.

[33.4] Hle, uvažuje-li se dobře o těchto místech, jako vůbec o celém Starém zákonu a Novém zákonu, vyplývá z toho vždy víc a víc, že Ježíš je důležitým Pánem a Tvůrcem nebes a veškeré země!

[33.5] Když Ho žádali apoštolé, aby jim konečně také jednou ukázal Otce, tak po způsobu proměnění na hoře Tábor, neboť jim o Něm již tolik vypravoval, tu se divil Ježíš slepotě Svých žáků a pravil: „Proč říkáte (slepci): ,Ukaž nám Otce!‘, ač jsem přece již tak dlouhou dobu mezi vámi?! Cožpak nevíte, že kdo vidí Mne, vidí také Otce?! Neboť Já a Otec jsme (pravím) jedno a totéž.“ atd., jak jsem na to místo již poukázal.

[33.6] Myslím, že se zde tážeš právě tak, jako se kdysi tázali apoštolé a učedníci svého Pána a Mistra, když jim také ještě před očima visela ona trojnásobná rouška Mojžíšova.“

[33.7] Praví opět biskup Martin: „Ano, ano, ano, máš pravdu, máš nejúplnější pravdu – nyní je mi vše úplně jasné! On to je! On je jediný Pán, Bůh, Tvůrce a Otec nebes a všech nesčíslných myriád andělů, sluncí, zemí a lidí! Že však On právě vyznamenal takto Zemi, to bude asi mít také nanejvýš pádný důvod, který mně bude časem, jak jej zde máme dost, zajisté také ještě snad jasnější.

[33.8] Ale nyní přijde jiný článek: Hle, bratře, čím více uvažuji o této nevyslovitelné, nejsvětější věci, čím nepochybněji tento náš domácí pán, Ježíš, vystupuje jako Nejvyšší Božská bytost, tím více se soustřeďuje bázeň v mém srdci, a bylo by co nejhroznější, kdybych se nyní musel před Ním objevit!

[33.9] Neboť stát tu nyní jako hříšník, jemuž není, jak víš, rovno – a všemohoucí Bůh vedle, ó, z toho by mohlo vykvést brzy nejúctyhodnější věčné odsouzení! Dosud toto odsouzení nemohlo nastat v úplnosti snad proto, že jsem tohoto tak blízkého nejspravedlivějšího Soudce nepoznal. Nyní však, jelikož jsem Ho, toho Strašného, nezvratně poznal, nastane se mnou už jistě brzy pekelný tanec! Éééééééééé – ééé – é!

[33.10] Neboť hleď, bratře, my jsme Ho nyní zajisté poznali a musíme Mu tedy říkat: „Pane! Pane!“, On však Sám na Zemi učil a říkal: „Ne ten, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského, nýbrž jen ti, kdož plní vůli Otcovu.“ Řekni, příteli, dbali jsme kdy této vůle a jednali podle ní?! O nebi nemůže být tudíž pro nás nikdy již ani řeči!

[33.11] Co je však mimo nebe? Hle, nic než peklo! Óóóóó, nic než holé peklo! Óóóó! Nyní již vidím nad svou hlavou notně šlehat plameny, také se mně již zdá, jako by ďáblíčkové, ó,… „Bůhsnámi!“ Bratře, milý bratře, já ti naprosto nemohu říci, jaká nekonečná úzkost se mě nyní zmocnila!

[33.12] Co řekneme, když k nám nyní On, jako všemohoucí Bůh a jako nejspravedlivější, ano, zcela neúprosný Soudce přijde a z ničeho nic nás začne odsuzovat do pekla a řekne: „Odstupte ode Mne, zlořečení! Do věčného ohně, který je všem ďá… „Bůhsnámi“ připraven!?“

Desktop Impresum