[145.4] Praví ony tři: „Vždyť tento tvůj bratr je přece také duch – a hle – my jsme spočívaly na jeho prsou a učily se tu poznávat lásku a neuškodilo nám to! Jsi-li ty velmi vznešeným Mistrem a Pánem svých bratrů a ještě dokonalým Duchem, pak se domníváme, že nám to ještě méně uškodí, budeme-li na Tvých prsou okoušet ještě větší měrou přesladkou lásku, a tak se lásce zcela oddávat!