[1.17] A na biskupa bude mít „Bůhsnámi“ obzvláštní zálusk?! – Ó, ó, ó, ó (chvěje se úzkostí), to už je nyní k uzoufání! Myslím dokonce, že se u mě již dostavuje pláč a skřípění zubů?!

[1.18] Odložím toto své biskupské roucho, pak mne snad „Bůhsnámi“ nepozná! Ale potom by měl „Bůhsnámi“ ještě větší moc nade mnou?! Ó, běda, ó, běda, přece jen je ta smrt strašná!

[1.19] Ano, kdybych jen byl opravdu zcela mrtev, pak bych také strach vůbec neměl ale právě toto živobytí po smrti, to je něco! Ó, chraň mě Bůh!